V minulém článku (najdete ho zde) jsem psala o tom, jak jsem se vlastně dostala do týmu Hotendu.cz. Teď bych na to chtěla navázat a rovnou skočit k tomu, jaké to bylo, když mi doma přistála moje první 3D tiskárna: Bambu Lab A1 Mini.

A1 Mini s AMS Lite: Můj nový parťák

Abych vůbec pochopila, o čem ten celý 3D tisk vlastně je, a hlavně abych získala nějaké praktické zkušenosti, poskytl mi Pavel domů Bambu Lab A1 Mini, a to rovnou ve verzi s AMS Lite systémem. Díky němu můžu tisknout až čtyřmi barvami najednou, což je fajn možnost pro oživení výtisků, a jak jsem později zjistila, otevírá to dveře i k pokročilejším technikám, jako je tisk rozpustných podpor nebo kombinování materiálů s různými vlastnostmi – ale o tom třeba někdy jindy.

Proč zrovna A1 Mini? Jak s oblibou říká Pavel, tahle tiskárna je prostě 'blbuvzdorná' – a musím mu dát za pravdu. Je to kompaktní stroj, který vám dorazí prakticky sestavený a seřízený, takže i někdo jako já, kdo s tím neměl žádné předchozí zkušenosti, se nemusí bát nějakého složitého nastavování – zabere to jen okolo 30 minut, než můžete pustit první tisk. Nabízí plně automatickou kalibraci – což je pro nováčka obrovská pomoc, protože u mnoha jiných tiskáren může být správné seřízení první vrstvy a podložky docela věda – takže žádné zdlouhavé manuální ladění nehrozí, a celkově je její ovládání přes dotykový displej fakt jednoduché a intuitivní. K tomu má tiskový objem 180x180x180 mm, což na většinu mých prvních domácích projektů bohatě stačilo. A i když je malá, tiskne kvalitně a rychle (umí až 500 mm/s!), a navíc má aktivní potlačení hluku motoru, takže nedělá doma extra velký kravál.

První školení, první tisky a objevování světa modelů

První instalaci jsme provedli ještě v práci s Pavlem, kde mi všechno postupně vysvětloval, co a jak funguje. Musím říct, že i někdo jako já, kdo s tím neměl žádné předchozí zkušenosti, by si s tím sestavením podle návodu, který byl u tiskárny, hravě poradil. Po tomhle základním školení a seznámení s tím, jaké jsou úplné základy práce ve sliceru (o tom, jak jsem s ním bojovala, ale až v dalším článku!), jsem si ji odvezla domů.

Doma jsme pro ni ani neměli ještě vymyšlené místo, takže provizorně přistála na našem jídelním stole.

Hned jsme ji samozřejmě museli zapojit a pustit první tisk. No, „hned“ to úplně nebylo. Než mi pořádně došlo, jak co funguje a jak ten tisk vlastně spustit, trvalo to desítky minut, ne-li více. Ale podařilo se! Ještě ten den jsme doma tiskli. Při té první instalaci s Pavlem mě mile překvapilo, jak byla tiskárna během kalibrace a prvního zkušebního tisku relativně tichá. I když, jak jsem zjistila později, určitě bych ji nedoporučovala dávat do místnosti, kde chcete spát. Zas tak tichá při samotném tisku není, a když máte několikahodinový tisk, který necháte běžet přes noc, tak spát u toho fakt nechcete, natož to dýchat – i když používáte běžně dostupné a relativně nezávadné filamenty jako PLA, vždy je lepší mít tiskárnu v dobře větraném prostoru.

Další věc, která mě naprosto dostala, bylo seznámení s platformami jako MakerWorld, Printables, Cults3D a dalšími, kde se dají najít tisíce (nebo spíš statisíce?) hotových STL souborů k tisku. Nevěřila jsem vlastním očím, co všechno si lidi dokážou vymyslet a co všechno se dá stáhnout a vytisknout. Od praktických věcí až po naprosté šílenosti. Byla jsem nadšená a to nadšení mě vlastně drží dodnes.

První tiskařská horečka a kouzlo aplikace Bambu Handy

Náš první testovací tisk byl malý přívěšek ve tvaru srdce, který dopadl dobře. Dcera si pak hned vybrala flexi hada – ten je mimochodem skvělým příkladem tzv. 'print-in-place' modelu, tedy modelu, který se vytiskne vcelku a jeho pohyblivé části fungují hned po sundání z podložky, bez nutnosti další montáže. Ten už na vytištění trval několik hodin, takže jsme ho nechali pracovat a věnovali se jiným věcem. A tady přišla na řadu další užitečná věc – mobilní aplikace Bambu Handy. Tu jsem si hned při první instalaci tiskárny stáhla a spárovala. Díky ní jsem mohla neustále kontrolovat průběh tisku, i když jsme nebyli doma. Po dokončení tisku mě aplikace upozornila notifikací, že je hotovo, a já mohla hned zkontrolovat, zda byl tisk úspěšný. A byl! Dcera byla nadšená, že má novou hračku, a já měla obrovskou radost, že všechno proběhlo, jak mělo. Dnes už si asi dokážete představit, že její pokoj je zaplněný různými flexi postavičkami a dalšími vytištěnými hračkami.

Okamžitě jsem měla v hlavě dlouhý seznam věcí, které „nutně potřebuji“ vytisknout. Byly to samozřejmě hlavně takové ty praktické i méně praktické kousky do domácnosti – držák na toaletní papír, držák na kameru, různé boxy na drobnosti, stojánky, vykrajovátka, nějaké ty dekorace… no a pak samozřejmě spousta věcí pro dceru. Ta z nové „kouzelné krabičky, co vyrábí hračky“ byla snad ještě nadšenější než já!

Aplikace Bambu Handy je fajn i v tom, že můžu doma sedět na gauči, projíždět v ní databázi modelů (často přímo z MakerWorldu) a ty, které se mi líbí, rovnou poslat do tisku, nebo si je přidat do oblíbených a vrátit se k nim později. Ten pocit, když jsem poslala první soubor do tiskárny a pak sledovala, jak vrstvu po vrstvě vzniká něco reálného, něco, co jsem si sama vybrala a "přikázala" vytisknout, byl prostě neuvěřitelný. Možnost tisknout jednu věc za druhou a hned vidět výsledek byla návyková.

Ta návykovost byla okamžitá a to prvotní okouzlení z toho, že si můžu doma 'vykouzlit' skoro cokoliv, co si jen vymyslím, bylo fakt silné. Samozřejmě, ne všechno šlo hned jako po másle a moje cesta 3D tiskem teprve začínala, protože jak jsem brzy zjistila, samotný tisk je jen špička ledovce a za hezkým výtiskem se skrývá mnohem víc. Jaké další objevy, a taky první opravdové zádrhely, na mě čekaly, si ale povíme zase příště!